Adhérez

Dépi zot fè tan jwenn li, anni raché'y lamenm !

Date de publication
2 février 2019

   Sa vré i bidjoul épi sé gran fey-li a ki ni dé koulè : vè pa anwo, violet pa anba. Sa ra jwenn sé dé koulè-tala yonn bò lot ek lè zié'w ka tonbé asou an pié Miconia calvescens, ou blijé rikonnet ki i ka dékoré an koté bien toubannman. Mé, tjenbon-tiré ! Sé an Djab ki la...

      Poutji ?

    Dabò-pou-yonn, fok sav sé an plant yo mennen vini Matinik ni apochan ven lanné di sa ek primié koté yo mété'y an tè, sé adan Jaden botanik "Les Ombrages", atè komin Lajoupa-Bouyon. Pétet sé moun-lan ki fè'y vini a pa té sav ki sé an agoulou ki la kivédi an plant ki ka valé tou sa ki alantou'y ek ki ka pwan plas tout piébwa ki natif-natal.

    Atè La Polinézi, yo té fè tan enpowté'y tou ek adan an bat-zié, Miconia calvescens anni dépotjolé 65% laforé sé zil-tala. I fè pres menm salopté-a atè la Kanaki ek Haway tou. Sé ki plant-tala, éti yo ba an ti-non ki sé "kansè vè", ka pwodui 1 million grenn milimétrik pa lanné !!! I ka fè siwawa grenn ki van ek zibié ka chayé-alé toupatou ek ki ka pèmet li étann kò'y anmizi-anmizi. Sa ki pli mové  a  ankò sé ki lè zot wè i ka lévé dé koté ki an pant, asou kan mòn pa ekzanp, enben, i ka fasilité éwozion-an.

   Kidonk, dépi zot bité anlè'y, kisiswa koté-a, anni trapé an koutla ek raché'y lamenm. Mé pa kontanté kò-zot di sa : dékalé chous-li tou ek méyè manniè pou rivé fè sa, sé brilé yo...

Source
http://www.montraykreyol.org/article/depi-zot-fe-tan-jwenn-li-anni-rachey-lamenm
  • Date de publication
    18 janvier 2025

       Nombre d'écrivains déclarent ne pas accorder d'importance aux prix et distinctions littéraires qui leur sont attribués au motif que ces récompenses ne sont pas le reflet d'une quelconque qualité

  • Date de publication
    13 janvier 2025

    Ecoutez LALIWONDAY sur RADIO-ACTIF, une émission consacrée aux risques sismiques en mémoire des victimes du 11 janvier 1839 (Matinik) et 12 janvier 2010 (Haïti), animée par Jocelyne AMBOISINE-LARCH